Jdi na obsah Jdi na menu
 


Články

Kam s ní, aneb kolorit chatařské kolonie


kočky z útulkuPřichází podzim,období krásné pro svou barevnost,vůni,listí šustí pod nohama,nebo poletuje ve větru,který k podzimu neodmyslitelně patří. My lidé si připravujeme vše na zimu,sklízíme výdobytky svých zahrádek,uskladňujeme,připravujeme topení,aby nám bylo v zimě teplo a dobře.

Mnozí z nás celé léto tráví na chalupách,nebo chatách v chatových koloniích.Stává se tradicí,že si tam přivezeme svá zvířátka,většinou pejsky a kočičky.U kočiček velmi často bývá zvykem,že tam vezmeme i takovou,která někde někomu přebývá,či překáží-vždyť proč ne, taková kočička tam má volnost pohybu,spoustu zábavy,prakticky je to její přirozené prostředí,které má ráda,může se tam realizovat jako šelma kočkovitá.

Lidé je krmí a kočičky jim dělají milou společnost,mazlí se,vrní,je s nimi legrace.Bohužel velká většina těchto kočiček není kastrovaných a je pravidlem,že se tam rodí koťátka a to i několikrát do roka.Nikdo to víceméně neřeší,funguje tam také jakýsi přirozený úbytek.Nikdo to neřeší do doby právě krásného podzimu,kdy se z chat a chalup stěhují zpět do svých domovů.Tímto vzniká nerudovské"kam s ním"?Co vím,hodně lidí ponechává kočičky přes zimu svému osudu,nikterak se netrápí tím,jak jim tam bude.Někdo občas zajede s krmením,někdo ani to ne.Když se na jaře na chatu vrátí a kočička tam stále je,nabývají dojmu,že je vše v pořádku,že kočka dokáže sama přežít i zimu.Pokud tam kočka není,nijak se tím netrápí a jako milou společnost si do chatové kolonie pořizují další.Mezi chataři jsou i tací,kteří té kočičce ,tomu mazlíkovi,který jim celé léto dělal společnost,se snaží najít útulek,nebo depozitum,které by se o ně,za ně, postaralo.Tito lidé nemají o depozitování žádnou představu a velmi se diví,když nemohu hned a teď "jejich" kočičku přijmout.Nejdříve se ptám,proč kočičku nevezmou sebou domů,výmluvy jsou různé,od alergií,zápachu,až po to,že mají přece doma koberce,to prostě nejde,kočka patří ven.Ale už Malý Princ říkal,že všichni jsme zodpovědní za to,co k sobě připoutáme,onen Malý Princ to věděl,lidé to nevědí a klidně kočičku,která je přes léto baví,se snaží někomu hodit na krk.My,co depozitujeme,taky bydlíme jako lidi,taky máme koberce,ale dokážeme se komfortu vzdát a svou energii a pohodlí věnujeme potřebným,máme ochotu a obětavost pomáhat opuštěným kočičkám,máme ale své hranice,naše možnosti a schopnosti nejsou neomezené. Jsme závislí na svém prostoru a hlavně jsme závislí na hodných dárcích,bez nichž bychom nemohli vůbec fungovat,protože depozita od státu,či města nedostávají vůbec nic.Na jaře přijímáme velké množství koťátek a kočiček nemocných či zraněných,nebo potřebných.Stále je s nimi hodně práce,odměnou je nám,když jim někdo z vás,skvělých lidiček,nabídne trvalý domov.A podzim je etapa druhá,právě v podobě kočiček,které jaksi začaly být na obtíž a začaly překážet.Volala mi paní,že by mi z chatové kolonie přivezla kočku a tři koťata,že je v létě

Kočka dříve a teď....

Opuštěných kočiček je mnoho v mnoha různých lokalitách...

Každý z nás vídá na různých místech ve městech i vesnicích opuštěné kočičky.Z nějakého důvodu si někde najdou místo,kde se zabydlí,když mají štěstí a někdo soucitný si jich všimne,tak je i pravidelně krmí.Kočičky bývají v parcích,remízcích,opuštěných budovách,v keřích,polích,různých rourách apod.Většinou tyto kočky i když je lidé krmí,jsou velmi plaché,ostražité a nedají se chytit.O jednom takovém místě bych vám ráda napsala.Je to v centru Pardubic,nedaleko vysokoškolských kolejí.V nějakých rourách tam přebývá rodinka pěti koček,dvě dospělé a tři odrostlá letošní koťátka.I když to není k frekventované silnici daleko,naštěstí se drží svého "domova" a k silnici příliš nechodí.Pobývají jen v okolních křoviskách a zmíněných rourách.Před zimou jim hodní studenti,kteří chodí okolo,udělali boudičku a chodí je pravidelně krmit,střídají se s jednou hodnou paní.Jaké bylo rozčarování,když pracovníci technických služeb začali keře vysekávat,boudičku a misky na krmení vyhodili a odvezli.Že tam žijí kočičky,že to je jejich jediný domov,že tam mají jediný zdroj potravy,jim buď nedošlo,nebo jim to bylo zcela lhostejné.Lhostejnost sice není v desateru,ale je to jedna z nejhorších vlastností co u lidí vnímám. Kočičky se na čas poukrývaly v okolí,ale když byla donáška jídla,tak se znova ukázaly.Již mají i nový domeček,ale převážně přebývají v rourách,které vedou nevím kam,ani k čemu slouží.Mrzí mě,proč,když už nemá někdo se zvířaty soucit,proč jim ničí to,co jim slouží.Myslím,že stačí projevit trochu empatie ke svému okolí...neříká se,že kdo nemá rád zvířata,nemá rád ani lidi?Chtělo by se říct,že morálka společnosti jde k šípku,ale setkávám se i s pravým opakem.
kočičí útulek
V současné době to tam kočičky nemají vůbec snadné,je tam spousta sněhu,nezbývá nic jiného,než zůstat v potrubí.Naštěstí místní studenti je nenechají o hladu a až přímo k tomuto místu jim nosí krmení a vodu.Moc rádi bychom tyto kočičky odchytli,ale upřímně řečeno,není to možné.Vůbec se neumisťuje,kočiček máme stále nad plán.Masivní překročení kapacity se mi vymstí vysokou nemocností.I tyto kočičky budu sledovat-takových lokalit je více-a podporovat krmením,jakmile to půjde,začneme s odchytem.Nejsmutnější je,že se často bezprizorní kočičky stávají obětmi lidské zlovůle.
Opět bych ráda touto cestou poděkovala všem,kteří opuštěným kočičkám pomáhají dle svých možností.Ráda bych poděkovala studentům Míše a Standovi,že se o kočičky neúnavně starají.

Zde si můžete prohlédnout fotogalerii toulavek z Pardubic:

A kdo to ještě neudělal,pořiďte si kočičku,přinese to vašemu domu požehnání a to za to přeci stojí,nebo ne?

Za opuštěné kočičky,
Zdeňka Radošová

Soucit je na nic, je potřeba pomáhat

Staré irské rčení říká " Střez se lidí,kteří nemají rádi kočky ".

Stále se mi honí hlavou myšlenky o tom,jací lidé žijí mezi námi,ale jelikož je čas vánoční,zmíním,jak hodní a skvělí lidé jsou s námi... Ráda bych tímto článkem připomenula,jak důležitá je pro nás všechny,co se staráme o kočičky pomoc,které se nám od těchto lidí dostává.Ne každý může pomáhat ve velkém,tuto skutečnost si uvědomujeme a nesmírně si vážíme naprosto všeho,co nám v péči o kočičky pomůže,a co nám ve své dobrotě a laskavosti poskytujete.Samozřejmě vzhledem k cenám na veterině jsou pro nás velmi důležité finanční prostředky.

Někdy přijdou situace,kdy bychom určité onemocnění sami nemohli ze svých peněz zaplatit.V takové situaci jsem se ocitla s malou Berenikou,která jako miminko přišla o část zadní nožičky a následně muselo dojít k amputaci.Operace stála několik tisíc a přispělo nám na ni několik hodných lidí.Díky nim vše proběhlo klidně a bez zbytečného stresování.Nejúžasnější bylo,že Beruška našla hodnotný,trvalý domov.

Netrvalo dlouho a ocitli jsme se v další situaci,kdy jsem byla nucena požádat veřejnost o pomoc.Byl nám přinesen maličký kocourek Bertík,který žil-nežil.Léčba byla náročná jak finančně,tak psychicky,a vy jste opět nezůstali lhostejní a pomohli jste.Otevřená dlaň a uvědomění si,že sami ze svých prostředků to zvládnout nemůžeme,nám vydatně pomáhá jít dál a starat se o kočičky,které by jinak trpěly,nebo zahynuly.

Pomohli jste nám zachránit,nebo zmírnit utrpení spoustě Bertíků,Lvíčků,Zlatíček,Drobečků,Palečků a mohla bych vyjmenovat dlouhou řadu těch,kterým jste pomohli a stále pomáháte.Pomáháte nám i tím,že čtete naše stránky a reagujete na ně.Pomáháte materiálně tím,že nám koupíte krmivo,stelivo,že nám dáte starší ručníky,deky a podobné věci,které potřebujeme stále dokola.Pomáháte,že nám darujete věci,které vám už doma třeba překáží a my je proměníme na koruny pro kočičky na bleších trzích,kde zase vydatně pomáhájí dobrovolnice s prodejem,a to za každého počasí.

Obrovskou pomocí jsou virtuální adopce.Všechny kočičky,co jsou nabízené k virtuální adopci jsou většinou trvale léčené,nebo vzhledem ke své psychice zůstávají v depozitu dlouhodobě,nebo dokonce trvale-jako příklad uvádím Popelku,má trvale poškozené plíce a srdíčko,ale jsou i další Paris,Adonis,Terka,Lea,Sindy a jiní....darujete nám různé výrobky a dárky,vše má pro nás nesmírnou hodnotu...provoz útulku i depozita není levná záležitost,obnáší to spoustu vedlejších výdajů,které se musí zaplatit a to vše můžeme a děláme díky vám.Pomáháte nám fyzicky i psychicky...za to vše vám patří obrovský dík,ne kvůli nám,ale,že vám není lhostejný osud opuštěných,nemocných i týraných kočiček,že máte dobré srdce,že máte vůli pomáhat.Neumím ani vypsat,jak moc si Vaší pomoci vážíme a jak moc si vážíme Vás,za to jací jste,že pomáháte a víte,že za to nebudete oceněni , nečekáte nic,ale jistě máte dobrý pocit,že jste pomohli tam,kde na to ostatní s prominutím kašlou.Zachovejte nám přízeň a zůstaňte s námi,vaši podporu moc potřebujeme.Autor Z.Radošová

Dnešní rodina očima kočičí mámy

 

kočky z útulku
Když byly děti malé a povídala jsem jim pohádku,klepala se jim bradička,protože jim utiskovaných bylo líto. Zdá se mi, že ve chvíli, kdy děti dorostly do této konzumační doby se něco změnilo.Vůbec nepochopily,kam směřuji,že jsem chtěla něco udělat a ne jen naříkat,jak je dnešní svět plný násilí a krutosti ,tak jsem se rozhodla pomáhat těm nejpřehlíženějším-kočičkámkočičkám.Začala jsem postupně narážet na nepochopení u svých nejbližších, hlavně u dětí.Nechci si svým jednáním vynucovat respekt,ale myslím,že by si zasloužilo pochopení. Nejstarší syn mě kvůli kočkám už delší dobu nenavštěvuje, druhý zase neopomene přijít s názory sousedů, které zajímají jen peníze a jsem pro ně blázen,protože proč to dělám,když to není výdělečné,asi mají patent na rozum.Smutné je,že s nimi nepokrytě souhlasí.Konkrétně soused z naší ulice,když mě někdo hledá prohlašuje-jo to ta,co pořád vaří králíčky na smetaně? Mám chuť mu říct,že vařit budu,ale asi pořádného vola.
Často si kladu otázku, zda jsou hodnoty současného světa už opravdu tak špatné, že se lidem nedostává ani obyčejného soucitu. Pak se mi ale na netu objeví reakce na nějakou svízelnou situaci, kterou musím s některým chráněncem zvládat a hned se mi uleví. Stále jsou kolem nás lidé, kteří ze svého života neodstranili skutečné lidství a hodnoty, které se v našem světě vyznávají po tisíciletí. Pro nás kočkaře zahrnuje pomoc bližnímu v nouzi i zvířátka, konkrétně kočky. Věřící by nejspíš připomenul, že tento přistup ke světu zvířat praktikoval už sv. František z Asisi. Nechápu, proč je tak těžké pochopit, že skvěle zařízený příbytek je sice příjemný, ale nedodá pocit štěstí. Já potřebuji dělat něco,co má smysl.

Počet vzniklých depozit dosvědčuje, že je kolem víc lidí, kteří to cítí podobně. O záchranu nalezenců v nich usilují dobrovolníci, poskytující dočasný domov těm, kteří přišli na svět jako kočičí bezdomovci nebo proto, že nezodpovědní majitelé jejich kočičí maminky nechtějí nechat vykastrovat (prý je to proti přírodě). Depozitní obětavci zvládnou chodit do zaměstnání a doma na ně čeká domácnost, jejíž součástí je domácí depozitum čítající několik vlastních kočičích jedinců a pak různý počet koček i koťat, kteří zde čekají na vyléčení ,vymazlení,očkování,a následné umístění do vhodného domova. Výběr nového páníčka provádí kočkotety opravdu odpovědně.

O čtyřnohých chovancích by všichni, kteří se o ně s láskou starají, dokázali vyprávět až neuvěřitelné příběhy. Mnohé jsou veselé, mnohé smutné, ale většina z nich hovoří o člověku. A někdy by to byla výpověď přímo zdrcující.

A možná jsou tito lidé na cestě, kterou před nimi šlapali už jiní, kteří měli srdce na správném místě a jejich lidství jim nedovolilo přejít bez povšimnutí kolem kohokoli, kdo je v nouzi. Toto všechno dokáží ustát ,a být sami sebou i přes nepochopení těch,na kterých jim nejvíc záleží.Autor Z.Radošová

Rekapitulace Kočičího Přání

Kočky v útulcích si rozdělí skoro 1 200 000 korun z Kočičího přání Skoro 1 200 000 korun přinesla kočkám v útulcích jarní akce na jejich podporu, jedna z dvou pravidelných každoročních akcí projektu Kočičí přání. Od 1. do 15. května přispívali dárci přes internet bezprizorním mickám na krmení, léčbu a další potřebné věci. Způsobů jak přispět bylo několik. Zaplacení nebo zakoupení konkrétního dárku, zaplacení zdravotního testu a příspěvek na velký projekt libovolné organizace. Pomoci mohli také přisypávánám peněz do mističek. Za peníze „v mističkách“ útulky nakoupily to, co kočky potřebují nejvíce - stelivo a krmivo. Dárek dostalo 1277 koček z témeř 40 organizací, z nichž některé mají odnože ve více krajích České republiky a starají se někdy i o více než 100 zvířat. Jako každý rok, i tentokrát přibyly nové organizace a zároveň jich akci také pár opustilo. Nejčastější kočičí přání zahrnovala kvalitní granule, konzervy, měkké pelíšky a příspěvky na léčbu. A protože jaro je obdobím mláďat, měly svá přání i březí kočky a sotva narozená koťata. Několik se jich narodilo i v průběhu samotné akce. Další kočky díky akci našly nový domov. Útulky děkují dárcům za úžasnou podporu v době, kdy začíná nejtěžší práce. S jarem přichází do útulků mnoho vyhozených koťat i dospělých koček a zároveň s příchodem léta a dovolených klesá tradičně zájem o jejich adopci. Získané prostředky budou tedy vděčně a beze zbytku využity. Další kolo Kočičího přání proběhne opět o Vánocích.

Ještě jedno speciální poděkování patří všem dárcům a zúčastněným organizacím od nás, pořadatelů, za obrovskou morální podporu v náročných chvílích. Na jaře máme mnoho práce v našich vlastních zaměstnáních a Kočičí přání je velký nápor, obzvlášť, když se k němu připojí nadprůměrné množství dotazů lidí, kteří mají výhrady k organizaci akce.

Výroční zpráva 2015

Další rok je za námi. Celým rokem se prolínali úspěchy i neúspěchy, radosti i těžkosti. Rok 2015 byl pro nás těžší hlavně proto, že jsme začali sami mít zdravotní obtíže, manželovi byl voperován bypass, další operace ho čekají. Sama nezvládnu tolik, co by bylo potřeba. Tím pádem se dostavily i pocity beznaděje a strachu, že sama nedokážu udržet depozitum v pořádku, se vším všudy, co je potřeba dělat, zvládnout, stihnout. Tak šel měsíc za měsícem a nějak se to " dalo ". Vzhledem k těmto skutečnostem, jsme se rozhodli depozitum nerozšiřovat, už nic nebudovat. Sotva jsem zvládla péči o smečku a věčné ježdění na veteriny. Za rok 2015 jsme nechali vykastrovat desítky bezprizorních koček - 49 - , některé ze zdravotních důvodů zůstaly, ostatní byly vypuštěny do původních lokalit. Tyto lokality se pravidelně objíždí, kočičky se krmí a pokud to lze,  i odčervují. Během roku jsme přijali do péče 119 chlupáčků, umístění bylo slabší, do nových domovů odjelo pouze 55 jedinců. Celkem se nepodařilo zachránit, nebo odešlo na neléčitelná onemocnění 20 kočiček. Jednalo se o nádorová i jiná těžká onemocnění, úmrtí následkem úrazu , selhání ledvin apod. K 31.12.2015 jsme měli v péči 89 koček, kocourků a koťat. Naše depozitum celkově  "stárne ". Máme tu hodně hendikepovaných, nebo  zdravotně omezených kočičích seniorů na dožití. Tím pádem se musíme v roce 2016 omezit pouze na péči o ně a další, pokud to jen trochu půjde,  nepřijímat. Tím, že zůstávají, není kapacita, ani prostředky na nové příjmy. Vyjímkou samozřejmě jsou a i nadále budou kočičky v ohrožení života. I tento rok se hodláme naplno věnovat kastracím toulavých koček, jejich případné léčbě, nebo jiné pomoci.

 

Infekční peritonitida koček

Infekční peritonitida koček, známější pod zkratkou FIP, je relativně častá, neléčitelná a smrtelná nemoc koček domácích. Nejčastěji postihuje koťata a mladé kočky z útulků a vůbec z míst, kde je drženo více koček.
Původcem je kočičí koronavirus zvaný FeCoV. Koronaviry jsou docela velké viry s výraznou schopností proměnlivosti. Ta zapříčiňuje existenci dvou suptypů viru: nevirulentního FECV, střevního koronaviru, který způsobuje přechodný průjem, a virulentního FIPV, viru FIP. Virus FIP dále tvoří dva odlišné sérotypy. Koronaviry jsou poměrně odolné ve vnějším prostředí, mohou se přenášet i na předmětech či oděvu a v suchém stavu při pokojové teplotě mohou přežit až sedm týdnů. Většina běžných dezinfekčních prostředků je však zničí, zvláště účinný je chloroform, chlorhexidin, éter, metylalkohol, lyzol, povidon-jodid (betadina) a benzalkonium chlorid. Teploty nad 56°C je ničí během 15 - 60 minut.Přenos - FIPV jako takový je infekční jen velmi zřídka. Je totiž silně vázaný na tkáně hostitele a do trusu či do moči se uvolňuje jen v případě, že se vytvořený granulom provalí do střeva či do ledvinového kanálku. Střevní koronavirus FECV však infekční je, vylučuje se trusem nakažené kočky a to někdy i několik měsíců či trvale. Proměnlivost koronavirů znamená, že ve střevech nakažených koček se neustále tvoří nové mutace, nové kmeny. Ztráta jednoho genu střevního koronaviru způsobí změnu jeho afinity, místo střevních buněk začne napadat makrofágy, jeden typ bílých krvinek. Tento mutantní virus je právě virus FIP.Infekce střevním koronavirem je obvykle bez příznaků, někdy se objeví krátkodobý průjem. Nakažené kočky však vylučují virus trusem, a to až 18 měsíců, minimálně půl roku. Opakovaná infekce je možná. Koťata vylučují větší množství viru než dospělé kočky a množení viru podporuje také oslabení imunitního systému, například při současné infekci FIV. Čím víc se virus množí, tím větší je pravděpodobnost jeho mutace v FIPV. Střevní koronavirus zmutuje až u 20 % nakažených koček.
Co se stane dále, záleží na imunitním stavu organismu. V naprosté většině případů je virus, který pronikne do makrofágů, okamžitě zničen i s nakaženými buňkami silnou buněčnou imunitou hostitele. Při slabší reakci buněčné imunity se nakažené makrofágy šíří do celého těla. Pokus organismu zdolat infekci tvorbou protilátek v této chvíli už není úspěšný, přestože protilátky dokáží omezit množení střevního koronaviru. Při FIP však množství protilátek průběh nemoci naopak zhoršují tvorbou imunokomplexů a vznikem nekontrolovatelné zánětlivé reakce. Rozvíjí se infekční peritonitida.
Podle klinického obrazu se rozlišují dvě formy FIP: efuzivní, "vlhká", a neefuzivní, "suchá" FIP. Vlhká FIP se rozvíjí u koček, které nejsou schopné mobilizovat buněčnou imunitu a přítomnost FIPV u nich vyvolá bouřlivou tvorbu protilátek spojenou s hypersenzitivní reakcí. Začíná nechutenstvím, apatií a zvýšenou teplotou, která nereaguje na léčbu antibiotiky. Postupně začíná být patrné buď zvětšení břišní dutiny v důsledku hromadícího se výpotku, nebo ztížené dýchání kvůli výpotku v dutině hrudní. Zvětšené břicho je u 85 % nemocných koček. Občas se přidá i zvracení, průjem nebo žloutenka.
Suchá FIP je diagnostickým oříškem. Začíná podobně, postupujícím nechutenstvím, teplotami, letargií a hubnutím. Asi u třetiny koček se suchou FIP je poškozen mozek a objevují se nekoordinované pohyby, přecitlivělost, křeče, obrny, změny osobnosti až demence. Může se rozvinout i vodnatelnost mozku. Časté jsou také změny na očích, zánět spojivek a záněty či krvácení v přední oční komoře. Při suché FIP je organismus schopný do určité míry udržet zánětlivou reakci pod kontrolou, vznikají však zánětlivá ložiska, pyogranulomy, v různých orgánech. Kromě postižení mozku a očí, které je dohromady přítomno u 60 % koček se suchou FIP, se proto mohou objevit i záněty kloubů a příznaky selhávání jater či ledvin.
Efuzivní a neefuzivní forma FIP může přecházet i jedna v druhou, nemoc může začít jako vlhká FIP, mobilizací imunitního systému může přechodně přejít v suchou FIP a po zhroucení imunity může opět přejít ve FIP efuzivní. Diagnostika FIP během života kočky nemusí být vždy jednoduchá. Jednoznačný test neexistuje. Vlhká forma s výpotky v břiše či v hrudníku se příznaky podobá selhání srdce, jater či ledvin, ztížené dýchání s výpotkem v hrudní dutině může vyvolat také nádor, mediastinální lymfosarkom, a v úvahu připadají také jiné infekce, toxoplasmóza nebo bakteriální záněty. Pro FIP je v krevním obraze typická chudokrevnost, velké množství bílých krvinek neutrofilů a málo lymfocytů. Vyšetřením bílkovin krevní plasmy se najde obrovské množství globulinů, což jsou všechny ty vytvořené protilátky. Odebraný výpotek je světlý, žlutý, většinou čirý, velmi viskózní a lepivý, při protřepání v něm tvoří pěna. Definitivním potvrzením nemoci by byl průkaz virových antigenů v odebraném výpotku.
Diagnostika suché formy je ještě obtížnější. Nález v krvi je stejný jako u vlhké formy. Dále se FIP předpokládá při horečce, která nereaguje na léčbu antibiotiky, zvláště když jsou přítomné známky postižení očí nebo mozku. Je třeba odlišit FeLV, záněty mozkových blan, nádory různých orgánů a tuberkulózu.
Rychlé testy pro průkaz protilátek jsou celkem k ničemu, protože nedokáží rozlišit protilátky proti FIPV a FECV. Ty má však až 30 % všech koček. Naopak u kočky umírající na FIP už protilátek v krvi může být velmi málo.
Léčba FIP neexistuje. U vlhké formy se doba přežití pohybuje kolem dvou až čtyř týdnů, u suché FIP 2 - 6 měsíců. Doporučená je eutanazie nemocného zvířete.
Prevence FIP je obtížná. Je to nemoc spojená s výskytem střevního koronaviru. Ten je velmi nakažlivý a snadno se přenáší. K prevenci přenosu koronaviru od kočky, která jej vylučuje, na kočku zdravou, by tyto dvě kočky musely být zcela izolovány: v odlišných budovách, virus se přenáší i vzduchem, se samostatnými miskami na vodu a krmivo, se samostatnými kočičími toaletami včetně příslušenství (stelivo, lopatka na trus) a ošetřovatel by se musel před příchodem k izolované kočce převléknout. Protilátky proti střevnímu koronaviru má 60 % koček z domácností, kde je chována více než jedna kočka, a prakticky všechny kočky z chovatelských stanic a útulků, kde se chová více než šest koček. Tyto kočky si mezi sebou mohou koronavirus předávat mnoho let, v cyklech infekce a následné reinfekce. FIP se v takovém prostředí prostě občas objeví, nejčastěji u koťat od 3 do 16 měsíců. Riziko stoupá s větším množstvím zvířat, tvoří-li větší část chovaných koček mladé kočky a koťata, při přidávání nových zvířat a při současném výskytu dalších nemocí. Propuknutí nemoci je závislé na selhání imunity hostitele, proto je podporováno stresem, například i změnou majitele. Kromě sporadického výskytu se občas FIP objeví i ve formě jakési epidemie v chovu, většinou se tak stane při zavlečení nového kmenu FECV a při přeplnění útulku koťaty.
Vakcinace proti FIP je nespolehlivá a funguje pouze jako ochrana před nákazou koronavirem jako takovým. Nemá smysl u sérologicky pozitivních koček, které už se někdy v životě setkaly se střevním koronavirem. Protože koťata je možné vakcinovat až od 16. týdnů věku, je těžké zajistit, aby se do té doby s koronavirem již nesetkala.

 

Výroční zpráva za rok 2014

I v  loňském roce jsme měli jako každoročně napilno. Počet koček, kterým jsme poskytli dočasný domov a péči rapidně vzrostl.Přestože jsme před lety začínali jako malé, domácí depozitum, postupně jsme se rozrostli až na současných 94 kočiček.Sami bychom to ve dvou nezvládli, ani fyzicky, časově, ani nemáme takové kapacity na ubytování.Máme tedy dvě dočasky a to pardubickou a židovickou u Jičína.V roce 2014 jsme přijali 128 kožíšků, to je stoprocentní nárůst oproti r.2013, z toho se u nás narodilo nalezeným , již březím kočkám 17 koťátek. Maminy byly po odstavu koťátek všechny vykastrovány. Domov našlo 84 chlupáčků, a po marných bojích o záchranu nás opustilo 16 kočiček, kocourků, nebo koťátek. Někteří zemřeli na kočičí nemoce, jiné na následky úrazu, nebo dlouhého strádání, kdy už organismus nedokázal dále bojovat.Jako každoročně, došlo i v r.2014 ke kastracím desítek bezprizorních koček, které byly buď vráceny do původních lokalit, nebo se jim podařilo najít jiná umístění. Vrácené kočky jsou námi a pomocníky trvale krmeny a pokud to lze, i odčervovány. Měli jsme několik vážných případů, kdy bylo nutné přistoupit k chirurgickým, nebo ortopedickým operacím.Za všechny bych připoměla těžce zraněného kocourka Merlina, který už jako půlroční  byl nalezen ležící u silnice doslova za vteřinu dvanáct.Okamžitý zásah na veterině ukázal ošklivě přeraženou zadní packu, ale to, co ho bezprostředně ohrožovalo na životě, byla protržená bránice.Vše, co mělo být v dutině břišní,bylo v dutině hrudní. Hrozilo, že střeva, nebo jiné orgány, mohou už být přirostlé k srdíčku, nebo plícím, a to by se operace nedala už zvládnout. Naštěstí tomu tak nebylo, vše se podařilo vrátit na své místo, místo bránice mu byla voperována speciální mřížka, kocourek to zvládl a po rekonvalescenci se mohlo přikročit k další operaci a to zadní nožky, která už byla velice špatně srostlá a musela se znova lámat a fixovat kovem.Ani tato operace nebyla z nejjednodušších. V tomto případě a i jiných podobného charakteru exceluje MVDr.Milan Bednář z kliniky Neovet Čáslav, který je k nám i vstřícný, co se úhrad týče. Kastrace koček provádíme už pouze laparoskopicky a to u MVDr.Tomáše Konečného v Přelouči, který nám také velmi pomáhá , ve všem vychází vstříc, je velice šikovný a ochotný.Nevyhnuli jsme se ani očním komplikacím, které se v našem případě řeší u MVDr.Beránka v Pardubicích. Děkujeme všem třem, které považujeme za kapacity ve svém oboru.Nemohu zapomenout poděkovat všem dárcům, pomocníkům, virtuálním páníkům, i všem ostatním, kteří nám pomáhají různými způsoby. Kocourek Merlin už má krásný domov, vše dopadlo na výbornou.Pravidelně se účastníme Kočičího přání, které je pro nás obrovskou pomocí, děkujeme organizátorům za jedinečný projekt, potažmo i dárcům v této akci.Díky Velkému projektu jsme si mohli pořídit notebook a velké škrabadlo do kočkária.

Dva miliony korun pro opuštěné kočky v útulcích

Strom splněných kočičích přání, zkráceně Kočičí přání, je online sbírka, která opět ukázala, že lidem v České republice není lhostejný osud koček bez domova. Během akce trvající od 14. prosince 2014 do 5. ledna 2015 se podařilo vybrat přes dva miliony korun. Lidé kupovali kočkám dárky, přispívali na krmivo, stelivo i na veterinární vyšetření.

Tato největší online sbírka u nás se konala ve vánočním období již popáté. Na stránkách www.kociciprani.cz si mohli dárci vybrat konkrétní kočku a koupit jí dárek, přisypat peníze do mističky na běžné výdaje spojené s péčí o ni, přispět na zdravotní vyšetření nebo podpořit některý z velkých projektů zúčastněných organizací. I přes velmi malý zájem médií a s minimem partnerů se podařilo shromáždit více než 1 900 000 korun na dárcích pro konkrétní kočky a dalších zhruba 175 000,- na projekty podporující lepší péči o zvířata. Peníze putují přímo na účty zúčastněných organizací, ani koruna nejde jinam.Každý dárce, který zakoupil dárek, se může těšit na fotografii své kočky s dárkem či na fotografii náhradnice, oznamující, že jeho vybraná micka našla domov. Fotografie by měly být rozeslané do konce ledna a organizátoři doporučují dárcům, aby se přihlásili v případě, že fotografii nedostanou nebo omylem dostanou nesprávnou. Letos si totiž útulky poprvé zadávaly kočky samy a výrazně tak organizátorům ulehčily práci kolem celé akce. Je potřeba ocenit i neskutečné nadšení některých dárců, kteří denně sledovali stránky a hlásili každou chybu, každý pokrok a motivovali své přátele k účasti.

Číslo 1885 označující počet obdarovaných koček ukazuje i na jeden velmi smutný fakt - tato zvířata jsou jen malou částí koček v péči organizací zabývajících se ochranou bezprizorních koček. Není zde vůbec řeč o magistrátních útulcích, ty totiž kapacitně absolutně nezvládají řešit situaci těchto zvířat. O kočky, jejichž profily jsou vystaveny na stránce Kočičího přání, pečují dobrovolníci a členové mnoha spolků, o.p.s. a sdružení bez nároku na odměnu, ve volném čase a často velkou část financují ze své vlastní kapsy. Již léta se situace nemění k lepšímu, pouze přibývají další podobné organizace. Bez zaměstnanců, grantů a dotací. Navíc jim kvůli nedostatečné legislativě a chybějícím kontrolám kazí pověst a ubírají dárce organizace, které zvířata spíše týrají, než zachraňují.

Organizátoři i zúčastněné organizace by proto ještě jednou rádi srdečně poděkovali všem lidem, kteří se zapojili a díky kterým se podařilo získat tuto obrovskou finanční pomoc. Jejich zájem a podpora dodává lidem pečujícím o opuštěné kočky energii a chuť do další práce.

Další detaily najdete na Facebookových a webových stránkách akce:

https://www.facebook.com/kociciprani

http://kociciprani.cz

 

 

Příspěvky

První pomoc při intoxikacích - otravách.

6. 12. 2014

 

Výroční zpráva za rok 2013

6. 12. 2014

 

Májové kočičí přání

6. 12. 2014

 

Postup při oznámení týrání zvířete

6. 12. 2014

 

Přehřátí - hypertermie

18. 1. 2014

 

Nemoci koček – průjem

18. 1. 2014

 

Jarní Kočičí přání pro kočky a koťata

18. 1. 2014

 

Jarní zamyšlení pro všechny

24. 6. 2013

 

Devon Rex - tak trochu jiná kočka

24. 6. 2013

 

Strom splněných kočičích přání - mise Vánoce 2012

24. 6. 2013

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5

následující »