Jdi na obsah Jdi na menu
 


Panleukopenie

26. 7. 2012

Je to akutní extremně infekční virové onemocnění koček, které se pro těžký a většinou infaustní průběh nazývá mor koček. Starý název “kočičí psinka” je zavádějící, protože s psinkou psů nemá nic společného.Původcem je velmi odolný virus, který přežívá v prostředí i několik let a je málo ničen běžnými desinfekčními prostředky. Ultrafialovým zářením ( horské slunce) je ničen bezpečně.Vnímavé jsou všechny kočkovité šelmy, domácí i divoké, také norci a medvídek mýval. Nejčastěji onemocní koťata ve věku 2-6 měsíců, u dospělých koček může onemocnění někdy probíhat jen subklinicky, bez výraznějších projevů onemocnění.


Nástup onemocnění je náhlý, někdy může připomínat otravu. Kočka je velmi skleslá a sklíčená, má bolesti břicha, opakovaně zvrací a má vodnatý průjem. Nepije ani nepřijímá krmivo, se ztrátou tekutin rychle nastupuje dehydratace. Zaujímá typický postoj, leží u misky s vodou nebo krmivem, hlavu má skloněnou k misce, končetiny skrčené pod tělem s lopatkami výrazně vystupujícími, opírá se o sternum a bradu. Tělesná teplota bývá zpočátku zvýšená nebo kolísavá, klesá na subnormální před smrtí. U dospělých koček při slabé infekci může někdy probíhat v mírné formě, bez výrazných klinických projevu jen jako nechutenství s děle trvajícím průjmem a skleslostí. Pokud onemocní březí kočka, dochází ke vstřebání plodů, případně jejich mumifikaci, potratu nebo porodu mrtvých plodů. Narodí-li se živá koťata, která se infikovala v děloze nebo těsně po narození, mohou přežívat, ovšem do života si nesou následky ve formě neschopnosti koordinace pohybu, případně i slepotu vzhledem k postižení mozečku. Tento stav je nevratný, nelze ovlivnit léčbou
Podobné příznaky jako panleukopenie může vyvolávat akutní otrava jedy, také salmonelóza, při mírnějším průběhu je možno mít podezření i na FeLV. Mimo klinických příznaků panleukopenie a zvláštní polohy kočky lze onemocnění diagnostikovat podle typického krevního nálezu - snížení počtu bílých krvinek ( panleukopenie), podle kterého je onemocnění nazýváno.
Terapie je problematická a ne vždy úspěšná hlavně při perakutním průběhu onemocnění. Spočívá hlavně v rehydrataci kočky ( nitrožilní infuze) a podpoře imunitního systému. Pomoci může i transfuze krve od vhodného dárce.
Nejdůležitější je prevence. Koťata imunních matek se rodí s pasivní imunitou, která přetrvává 8 - 12 týdnů po narození. V té době by měla být koťata vakcinovaná vhodnou vakcínou, vždy však po dvanáctém týdnu stáří, kdy už nemají mateřské protilátky a jejich organizmus si dovede dostatečně vytvořit vlastní protilátky. Při přetrvávající možnosti nákazy v prostředí, je vhodné přeočkovat koťata ve stáří 6 měsíců, vždy však jeden rok od poslední vakcinace, pravidelně a doživotně.