Jak to u nás chodí
Jak to u nás chodí
Ráda bych vám popsala, jak se u nás žije...obýváme přízemí malého domku,v centru městečka.U domku máme jen malý dvorek,kde si kočičky pod naším dohledem můžou zadovádět....Již je to nějaký ten pátek, co se o opuštěné kočičky staráme, řešíme jejich léčbu, očkování , kastrace a hledáme jim nové domovy.Pokud je kočička neadaptabilní, je po kastraci a rekonvalescenci vypuštěna do původní lokality, kde se jim staráme o jídlo, zazimování a sledujeme nadále jak se jim daří.
Přes kočičí sezonu, to je od jara do podzimu se stane, že je u nás naráz i třicet kočiček a koťátek.Je to množství, které je pro nás šibeniční, protože naše bydlení je opravdu malé.Jenže pokud najdu opuštěné kotě, nebo opuštěnou březí kočku, těžko se to udělá jinak, než , že se vezmou k nám, projdou karanténou,nezbytným vyšetřením na veterině apod.Kočička se nechá u nás porodit a odchovat koťátka, pak následuje kastrace.Většinou je to tak, že všechna mnou nalezená koťátka u nás azyl dostanou a daří se jim najít hodné páníčky, no páníčky to je více než méně nadsazené, protože člověk si kočku neochočí, ta si ochočí nás. Najít kočičce vhodný domov, to je ta nekrásnější odměna za naše úsilí.S osvojiteli zůstávám v kontaktu, velmi mě zajímá, jak se kočičkám dál vede, jak rostou, jak se vyvijí jejich další život. Odchod každé kočičky je pro mě bolestná záležitost, je to jako bych posílala do světa své vlastní děti.Přitom vím, že abych mohla ve své činnosti pokračovat, musí to tak být, je to vlastně podstata celé naší činnosti.
Kočičkám a péči o ně věnuji veškerý maximálně možný čas, i když to musím spravedlivě dělit mezi rodinu a hlavně milované vnučky.Mám prostě radostné povinnosti i jinde.Snažím se, aby nebyl nikdo ošizen.Bohužel jsem se setkala z úzkoprsým pohledem na věc , díky tomu prozřela, a už vím, co určitě nechci.
Co se každodenního režimu týče, tak vypadá s malými obměnami asi takhle. Ráno,po nezbytném podrbání všech krčků a popovídání s kočičím osazenstvem (to neblbnu,to musím), jsou vysypány záchůdky,otřeny, případně umyty přípravkem Despray, a naplněny čistým stelivem.Hygiena je velice důležitá z hlediska zdravotního i estetického.Záleží nám,aby zde nebyl zápach a návštěvníci se u nás cítili dobře.Poté kočičky dostávalí snídani, což jsou většinou kvalitní konzervy např.Felix.Další fáze je podávání léků, případně kapání do očí, uší, prostě vše , co je vetou naordinováno. Pak opět záchůdky, no nedivte se , dobře se najedli a zažívání funguje. Zběžně zkontroluji pelíšky, příp.vyměním deky.Pak přijde na řadu vysavač a hadr se smetákem, vytírám přípravkem Presept, který se dává do vody.Do toho se často vyskytuje návštěva veteriny,někdy se točím i dvakrát.Pak znova kontrola záchůdků a kolotoč se opakuje i vícekrát za den. Když je doma manžel,tak to jde všechno snáz.Povinnosti manželky a matky mě neminou , a musí se zvládnout souběžně.
Tak takhle to u nás zhruba chodí a já se s vámi loučím a děkuji, že jste s námi.Jeden umí to ,druhý zas ono a všichni dohromady uděláme moc..
Jo a pozdravuji Blůďu ...
Za depozitní kočičky se loučí Zdena
