Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kajetán, o jakém jsem snila...

4. 9. 2011

Kdysi se k nám dostal rezatý ,starší kocour ve velmi zanedbaném stavu. Byl nemocný, zablešený a zasvrabený a taky nedůvěřivý. Tenkrát to byla docela mela, protože zrovna u nás přebýval Kristián - oba dominantní kocourci. Proto jsem byla ráda, že jeden z nich a byl to právě Kajetán našel skvělý domov. Nebyl zcela úplně fit, ale nedalo se nic dělat. Naštěstí noví páníčkové jsou moc svědomití a Kajetánek dostal a dostává tu nejlepší péči, já jsem šťastná a moc za to děkuji.A teď dopis od Kajetánka - no není dokonalý?

 

Kajetán - aka Kajča, aka Kačenka

V novém domově rok a čtvrt.


Tak copak se u nás událo... Vlastně nic zvláštního, jak už to u zabydlených koček bývá, zvláště starších kocouřích pánů.

Jak mamka říká: už je náš, týden za týdnem je to víc a víc vidět. Žádné pokradné pohledy, odhadující co od těch "nových" může čekat. Pořádně rozevřená kukadla a velkopanské MŇAU!

 

Kačka přišel na to, že se umí domluvit. Áa-jííí! (Haló, jsem tady a všímejte si mě)...Ňo-ňo?! (Noste na stůl, chci jíst) Á-úú - ááu!! (Uhněte mi, běžím kakat) Ňau Mńauuuuu! (Pomóc, jsem tu zavřený!) Ně E-e (Tohle nechci)

Poslední patří především nechutně zvědavému psovi, na kterého Kača zvysoka kašle, i když pesan se nemůže nabažit jeho pachu a rejdí mu čumákem i na nejintimnějších místech, případně mu opláchne obličej jazykem

Oblíbená činnost? Spánek. Spíme všude, vtip je v tom, objevovat nové a nové skrýše... mezi kabely za televizí, na stole, pod stolem, všechny skříně, botník, krabice.... Kde zásadně NESPAT! je koupený pelíšek pro domácí zvířectvo.

 

A když nespíme? Ňo-ńo, něco na zub - ale buď ty dobrý granulky nebo čerstvé masíčko. Pečený,vařený si strčte... a jestli jsem kdysi snad pozřel nějakou syrovátku, no nééé! to jsem musel být něčím omámený, protože to do huby nevezmu

Byly doby bezdomovce, kdy jsem byl sedmikilový "chcípáček"  - doba strádání je pryč, dneska mám 9 a mým vzorem je filmový hrdina Garfield.

 

Za třetí - kocouři nepracují, ale na práci se rádi dívají. A když se poštěstí, není nad to, člověčí dílo zhatit. Míra oprsknutosti se projevuje i tak, že lze po pracující ruce ze zálohy skočit a žertovně kousnout.

Tak asi takhle - jak vidíte, dost dobrej kočičí důchod a popřejte mi, ať si ho můžu užívat dlouho a ve zdraví.

 

Zdraví Kajča